Na křídlech volavky

Zima ohlásila návrat a krajinu nebeských zrcadel zasypal sníh. Vyzdobil dubové aleje na hrázích, hladiny rybníků skryla ledová slupka a stoky dostaly bílé lemování. A hluboko v lesích nastalo bílé ticho, rušené jenom občasným halasem sýkorek, voláním krkavce či kroužícího dravce, a nebo kroky zvířecích kopýtek. 

Všimli jste si někdy, jaké ticho s sebou přináší čerstvý sníh?

Miluju pocit, kdy se brodím tou bílou nádherou po lesní cestě, kudy ještě nikdo neprošel. Nad hlavou větve obalené sněhem, z nichž občas vítr sfoukne stříbrný oblak vloček. Všechno je najednou jakoby nové. Trvá to sice jen pár hodin, ale je to jako vstoupit do jiného světa.

Tohle nedělní odpoledne bylo dole na zemi bílé, ale nebe se obléklo do šeda, z něhož padal další a další sníh a nad rozlehlou rybniční hladinou se prostíral mlžný opar, plynule přecházející do té nebeské šedi. Na hrázi se do mě opřel vítr, ženoucí drobné sněhové vločky, a studená zimní mlha zhoustla. Bylo vidět jen na pár metrů a hladina, pokrytá šedozeleným ledovým škraloupem, vypadala nekonečná. Nebe nad korunami starých dubů se zdálo být podivně nízko. V té chvíli se z šedobílého prázdna ozval drsný hlas. Krátký ostrý výkřik. A jako duchové se na velkých křídlech objevily volavky. Ne jedna, ale rovnou pět elegantních ptačích siluet, se vynořilo zdánlivě odnikud a zakroužilo nízko nad stromy. Byl to magický okamžik, v němž volavky tančily mezi mlhou a polozamrzlou hladinou. Jedna z nich mi pomalu přeletěla přímo nad hlavou, půvabně se pohybovala stísněným prostorem dubové aleje, prosmykla se mezi tmavými větvemi a vrátila obloukem zpátky nad koruny stromů. Pozorovala jsem jejich vzdušný tanec a vzpomínala na okamžik, kdy se mi ráno objevila symbolika volavky během tvorby energetického obrázku pro letošní rok.

Volavka je symbolem harmonie a duševního klidu, čistoty a trpělivosti, ale také dalekých cest a setrvalého vzestupu.

Stejně tak může být symbolem odhodlání, které nám pomáhá se nevzdat, i když se - stejně jako ona - brodíme na své životní cestě močály a hlubokou vodou. V Egyptě byla jedním z posvátných ptáků a některé národy věří, že umí komunikovat s bohy i bytostmi z jiných světů. Tak či tak, volavka je krásný a odvážný pták, obratný lovec, který trpělivě čeká na svou příležitost. Dokáže spolupracovat s ostatními v hejnu i samotářsky vyčkávat na mělčině na vhodnou kořist. Na svých velkých křídlech umí elegantně tančit vzduchem a překonat i velké vzdálenosti.

A tak nám všem přeju, aby byl sedmičkový rok 2023 ve vnitřním i vnějším světě o lehkosti, rozletu, vesmírném tanci, vzestupu, cestě za našimi sny a svobodě bez hranic. Ať dokážeme roztáhnout svá křídla a stejně jako volavka vzlétnout ke slunci.