Na blatech svítá
V rákosové džungli poletují strnadi, rákosníci a modráčci. Na okraji mokřadu se pase srnec. Zastavujeme se s kamarádkou, mou dávnou spolužačkou z fakulty, na můstku přes potok, odkud je výhled do okolní krajiny.
Je to místo, kde jsme kdysi sedávaly, povídaly si nebo se učily na poznávačku z botaniky. Vzpomínáme. Je to snadné, protože tady se to, narozdíl od nás, skoro nezměnilo. Tady všechno tenkrát začalo. První semestr, nové studium, nová přátelství. Nadšení pro terénní biologii. I moje láska k jihočeským blatům. Magické nízké mlhy nad podmáčenými loukami a světýlka hvězd jiskřící na vysoké obloze. Les plný zvuků a oheň, u kterého se hrálo na kytary a zpívaly se písničky Žalmana, Nezmarů a Roberta Křesťana. Odchytové sítě v rákosí a učebna ve stodole. Časná rána i dlouhé večery. Na dny terénních kurzů v téhle krásné krajině moc ráda vzpomínám. Byli jsme tak mladí. Život byl tehdy jedno velké dobrodružství a nabízel spousty cest a možností. Jen mít odvahu, věřit si a dobře si vybrat. Ale dá se vůbec vybrat špatně? Pokud jdeme za svými sny, nemůžeme se zmýlit, někdy si jen vybereme delší cestu. A každá chyba je ve skutečnosti příležitost něco pochopit a udělat jinak.
Nad hlavou nám majestátně proletí veliká šedá volavka a zmizí v hustém porostu na okraji lesa. Pomalu se vydáváme na zpáteční cestu. Obdivujeme hru slunečních paprsků v korunách starých vrb a olší a ornamenty, které světlo kouzlí pod našima nohama. Málem nás vyleká skokan, který se vymrští z trávy. Kdesi ve větvích nad námi se rozezpívá budníček a rákosníci mu drsným kir-kiri-kiri přizvukují ze zeleného moře rákosu a třtiny křovištní. U rybníčku fotím hladinu a stromy, když tu si všimnu siluety na větvi dubu. Je to kvakoš, klimbající v letním parnu. Hladina je pokrytá okřehkem a vrstvou sinic. Pahýly větví na břehu se v zeleném šeru vztahují k nebi, skrytému vrbovou klenbou. Modrá šídla se honí nad línou vodou. Slunečné odpoledne na začátku prázdnin. Vůně léta a dálek. Nekonečných cest a možností. Těch dvacet let mezi tím jako by nebylo.
Ráno bylo stejný, nesvátečníNa tvářích počasí proměnlivýRádio hlásilo na Blatech svítá...
(Nezmaři)